Mozartovy koule

Děkujeme za vaši loňskou přízeň! Přijelo vás na barokní Korunní pevnůstku rekordních 44 týmů.

Letošní desáté Mozartovy koule měly mít magické datum 8. 8. 2020, ale shoda okolností rozhodla jinak. V kalendáři asociace zabírají první tři srpnové víkendy různé typy mistrovství republiky. A protože se do jednoho z těchto termínů musíme trefit, vybrali jsme si kolizi s MČR jednotlivců 15. srpna…

Mrzí nás to. Nevíme, kolik z vás dá přednost mít na krku republikovou medaili, ale my budeme na vás v centru Olomouce čekat. A přivítáme vás – jak jinak – Mozartovou koulí…

 

Partneři turnaje

Historie turnaje

Turnaj Mozartovy koule vznikl v roce 2008. Původně to bylo přátelské nebodované odpoledne v olomouckém rozáriu. Supermelée tehdy vyhrál Martin Pírek. O rok později byl nejlepším Jonáš Konečný a za další rok Egon Havrlant.

Bodovaným je turnaj od roku 2011, kdy se poprvé objevil v termínovce České asociace pétanque klubů. Na turnaj hraný v barokní tereziánské Korunní pevnůstce dorazila také česká juniorská, polská seniorská reprezentace a jeden Litevec. Koneckonců několik mistrů republiky (juniorských) a jejich trenér byli ve finále turnaje v roce 2012. V roce 2013 do Korunní pevnůstky dorazilo 27 týmů z celé České republiky (Čech, Moravy i Slezska), Polska i hráči se slovenskou licencí. Stejná situace se opakovala i v roce 2014, s tím rozdílem, že mezi pěti desítkami hráčů byl na hřištích byl i jeden Francouz. 

V roce 2015 byl mezi 26 triplety i jeden polský a jeden slovenský.
Šestý bodovaný ročník v roce 2016 byl v několika ohledech rekordní. Především v počtu 33 týmů. Hráčskou exotiku zajistil Didier Trousson z Francie i start slovenské ženské reprezentace. Mezi cizinci ale nechyběl ani Bogusław Biel z Polska, v Olomouci usazený Benjamin Hildenbrand nebo čínská rodačka Zhi Jing. Další Slováci Michal Dzúrik, Dušan Lančarič a Martin Lampert vystoupali až na 4. místo.

Turnaj ale poprvé vyhrál někdo z pořadatelského klubu – Jana Konečná (s Janem Michálkem a Václavem Valíkem) a poprvé byl pořadatelský klub zastoupen „na pódiu“ dvojnásobně – na třetích místech skončili Radek Skopal, Martin Skopal a Jiří Voňka.
Rok 2017 byl přelomový v tom, že z něj přinesla obsáhlou reportáž Česká televize. Účastnilo se ho rekordních 37 trojic. Mimo obvyklé ceny a palmáre dostali vítězové i busty  W. A. Mozarta dovezené přímo ze Salzburgu.

První „čistá“ obhajoba v histrorii turnaje se podařila manželům Krpcovým a Františku Kaplánkovi v roce 2018. Ne, že by dříve nevyhráli, ale tentokrát dvakrát za sebou ve stejném složení a v konkurenci dalších 37 trojic. Tehdy také poprvé na Korunní pevnůstku dorazili Slovinci a jeden Rus, ale tradičně přijeli i Slováci a Poláci.

Kompletní tým z ciziny vyhrál Mozartovy koule v roce 2019, kdy se turnaje účastnilo rekordních 44 tripletů. Byl složen z hráčů, kteří ze Slovenska přijížděli několik let pravidelně. Michal Dzúrik s Dušanem Lančaričem si k sobě přizvali Juraje Valenta. V deštivém finále s dvojnásobným zvratem přehráli i českou jedničku Petra Vavroviče mladšího v tripletu s Tomášem Michálkem a „domácí“ Janou Konečnou.

medaile-bez-okraje-fest
krabicka

Galerie vítězů

2019: Dušan Lančarič, Michal Dzúrik, Juraj Valent
mozart2019
2018: Jana Krpcová, Miroslav Krpec, František Kaplánek
2018-mozartovy-koule-600-280
2017: Jana Krpcová, Miroslav Krpec, František Kaplánek
mk2017-celek-600
2016: Jana Konečná, Jan Michálek, Václav Valík
mozart-2016-vtzov
2015: Jana Krpcová, Miroslav Krpec, František Kaplánek
mozart2015
2014: Bogusław Biel, Jaroslav Ševčík, Kamil Vajčovec
mozart14-280
2013: Jana Krpcová, Miroslav Krpec, Tomáš Kutý
mozartky-13-vtzov
2012: Pavel Hejl, st., Pavel Hnilica, Jaroslav Hladký
2012-mozartovky
2011: Martin Pírek, Mirek Neoral a Jirka Grepl
2011mozartovky

Mozart a Olomouc

Do města přijel Wolfgang Amadeus 26. října roku 1767 jako jedenáctiletý. Dovezl jej otec Leopold Mozart, když hledali v útěku z Vídně záchranu před epidemií neštovic. Že otec Mozart zvolil za cíl cesty a dočasné útočiště Olomouc, bylo dáno jeho znalostí vyspělého hudebního prostředí kolem olomouckých biskupů. Ubytovali se v hostinci U Černého orla na Dolním náměstí, ale když se u malého Wolfganga přece jen projevily příznaky obávaných neštovic, požádal Leopold Mozart o lepší péči kanovníka Podstatzkého – Lichtensteina, s nímž se znal ze Salcburku. Vysoký církevní hodnostář okamžitě uvolnil dva pokoje ve své rezidenci a obstaral také nejlepšího lékaře a další všestrannou péči.

V příjemném prostředí se pak budoucí génius světové hudby poměrně rychle zotavil tak, že mohl opět komponovat a složil zde 6. symfonii F dur.
Svou rekonvalescenci v Olomouci nakonec nezakončil veřejným vystoupením, jak si jeho otec původně přál. Po dvou měsících Mozartovi den před Štědrým večerem z Olomouce zase odjeli zpět do Vídně.

zdroj: historik Milan Tichák

    Pamětní desky z Dolního a Václavského náměstí