Hrajeme pétanque. Rádi!

Jsme organizátory Olomouckého pétanque poháru
a podíleli jsme se na založení českého Superpoháru,
o který hrají vítězové místních ligových soutěží.
Kulový blesk

Zapsali jsme si…

Jubilejní!

Podvacáté se v Náměšti na Hané hrálo do13 bodů, bez limitu, a navíc ve skupinách. Tento tradiční způsob hry už z českých boulodromů téměř vymizel. A přesto má své kouzlo. V šestičlenných skupinách často o postupu rozhodl až poslední, tedy pátý zápas. To je zápletka, kterou švýcarský systém nezná.

Sázka na náhodu

Startovní lístky do skupin se dvěma nasazenými vybrali losem rozhodčí, delegát i náhodní hráči. Pro nás je to víc „francouzské“. V kolébce pétanque je to totiž běžné a občas vynechají i to nasazování.

Hned sedm ze 16 nasazených týmů na zámku vyhořelo a ze skupiny nepostoupilo. V jedné skupině i po pěti zápasech musela o postupu rozhodnout miniskupina čtyř týmů. Takže se ukázalo, že ve vzájemných zápasech šlo skutečně o každou kouli. Právě z této skupiny nepostoupil ani jeden nasazený tým. Naopak do 16KO postoupila pro tento turnaj slepená trojice Šternberg-Fafková-Anton, která to statečně dotáhla do semifinále, na čtvrté místo v turnaji.

Podobně to dopadlo v další skupině, ze které vypadli favorité a postoupili nenasazení hráči bez preferencí. Přesněji Fighters s Hanou Šrubařovou a také 34. tým ze startovní listiny triplet Juráň-Ferlay-Hodboď – vítězové turnaje. Ti ve finále porazili Jiřího Koreše staršího s Radkem Netušilem a „zaskakujícím“ Petrem Fuksou, který den před turnajem, kdy už někteří putovali na Moravu, nahradil v tripletu chybějícího Michala Habáska.

První nevyhrává

Jak už to bývá, ani na zámku v Náměšti nevyhráli první nasazení. Trojice Petrů Vavrovič-Fafek-Morávek skončila šestá a nedařilo se ani obhájcům, Kateřina Froňková, Tomáš Michálek a Jiří Koreš mladší dohráli hned po postupu do osmifinále. Navíc Jirkovi Korešovi mladšímu zmizely koule Nexius, které si odložil v parku u zdi zámecké budovy a po čase je už nenašel.

Jako pořadatelé jsme dbali na střídání hřišť a v každé šestičlenné skupině byla tři hřiště s jiným povrchem nebo na jiném místě. Střídali jsme nádvoří i strany zámeckého parku. Moc to ale neklaplo u neúplných pětičlenných skupin, kde od STK přijatý rozpis určil prvním nasazeným tři ze čtyř zápasů na stejném plácku. (Asi by to chtělo revidovat.)

Tradičně dáváme žlutá trika s logem turnaje tým, který udělí prvního kanára v turnaji. Zpravidla je to někdo, kdo pak vystoupá hodně vysoko. Letos to byli hráči z Polska Karol Szulc, Maria Szulc-Hess a Patrycja Bugaj. Žlutá je vynesla na jedenácté místo.

Vlastní tempo

Hrát do 13 bodů bez limitu poskytuje herní pohodu a možnost jít svým vlastním tempem. Je to vlastně takový luxus. A taky nemá smysl zdržovat jako při vedení před koncem limitu.

Na druhé straně dva tři váhavé týmy s hráči, kteří si musí hřiště projít ještě jednou a ještě jednou a pak se raději ještě poradit a znovu podívat, jak vypadá košon – ti dovedou hodně protáhnout celý turnaj. Takové situace nahrávají hlavně bufetu, kde se mezitím vytvoří dlooouhá fronta.

Jasně, měli by na zdržování dohlédnout i rozhodčí, ale jak, když také hrají? Je to další český fenomén, rozhodčí chtějí hrát, ne stát celý den za lajnou. Proto jsme tentokrát měli v Náměšti výjimku v podobě tří hrajících hlavních, místo jednoho nehrajícího. Ale víte co, šlo to.

Má smysl béčko?

Dvě třetiny startovního pole nepostoupily. Po dohrání skupin, kolem páté odpoledne vypadlo ze hry třicet týmů a domů se jim ještě nechtělo. Přijali tříkolové mele jako doprovodný turnaj. Sice bez bodů, ale s cenami v podobě luxusních destilátů a likérů. Cena jedné tašky likérky Metelka překonala v některých případech i palmáre pro vítěze.

Jenže po první prohře si někteří svou účast rozmysleli. Bez vidiny jakýchkoliv bodů nebo naděje na celkové vítězství B turnaj opustili. To jen rozvířilo právně nepodloženou debatu, zda může vyhrát někdo s kontumací. Odpověď zní: může. Ale od těch, co odjedou, je to stejná logika, jako kdyby opustili turnaj po první prohře ve švýcaru…

Každopádně béčko smysl má. Hra je v něm víc společenská a občas i odvážnější. A pro některé je i hojivou náplastí na dopolední výsledky.

Příště, nebo nikdy

Buď jak buď, před dvaadvaceti lety se starostka Náměště na Hané Marta Husičková rozhodla pustit pétanque do zámku. Když vezmeme v potaz dva roky pandemie, čekali jsme na jubilejní ročník o dva roky déle. A potvrdilo se, že Náměšť leží ve srážkovém stínu – nepršelo.

Na podzim se s velkou pravděpodobností změní v Náměšti vedení radnice. Doufejme, že pétanque na zámku zůstane. Pokud ano, těšíme se na vás ve 21. ročníku. Hrálo by se do 13 bodů a bez limitu. Odměnou vítězům bude bronzové slunce zasazené do pískovce.

Podívejte se nám na koule

koule-integrale-730-e09-350

Podporují nás

Olomoucký kraj
Olomoucký kraj

Region plný atraktivních destinací a místo, kde jsme doma.

Statutární město Olomouc
Statutární město Olomouc

Olomouc patří podle průvodce Lonely Planet mezi nejatraktivnější česká města.

Městys Náměšť na Hané
Městys Náměšť na Hané

Malebný zámek z 18. století je v majetku městyse.

Výrobce koulí
Výrobce koulí

Prestižní francouzský výrobce koulí. V Česku jej zastupuje firma Trading Czech Tour.

Čerpol
Čerpol

Slévárna, čerpadla, CNC obrábění a výroba bronzových trofejí.

Vinopa
Vinopa

Rodinné vinařství z Rakvic.

Moravská vodárenská
Moravská vodárenská

Dodavatel pitné vody a propagátor té z kohoutku.