Mozartovy koule

Letos se odehrají Mozartovy koule na Korunní pevnůstce v Olomouci 13. srpna. Po roční pauze.

Děkujeme všem, kdo přijeli v roce 2020. Bylo to rekordních 46 týmů. Snad se v hojném počtu sejdeme i v tomto roce…

Partneři turnaje

Historie turnaje

Turnaj Mozartovy koule vznikl v roce 2008. Původně to bylo jen přátelské odpolední setkání v olomouckém rozáriu. Supermelée tehdy vyhrál Martin Pírek. O rok později byl nejlepším Jonáš Konečný a za další rok Egon Havrlant.

Bodovaným je turnaj od roku 2011, kdy se poprvé objevil v termínovce České asociace pétanque klubů. Na turnaj hraný v barokní tereziánské Korunní pevnůstce dorazila také česká juniorská a polská seniorská reprezentace, ale i jeden Litevec. Koneckonců několik mistrů republiky (juniorských) a jejich trenér byli ve finále turnaje v roce 2012. V roce 2013 do Korunní pevnůstky dorazilo 27 týmů z celého Česka (Čech, Moravy i Slezska), Polska i hráči se slovenskou licencí. Stejná situace se opakovala i v roce 2014, s tím rozdílem, že mezi pěti desítkami hráčů byl na hřištích i jeden Francouz. 

V roce 2015 udělali turnaj mezinárodním jeden polský a jeden slovenský triplet z celkových 26.
Šestý bodovaný ročník v roce 2016 byl v několika ohledech rekordní. Především v počtu 33 týmů. Hráčskou exotiku zajistil Didier Trousson z Francie i start slovenské ženské reprezentace. Mezi cizinci ale nechyběl ani Bogusław Biel z Polska, v Olomouci usazený Benjamin Hildenbrand nebo čínská rodačka Zhi Jing. Další Slováci Michal Dzúrik, Dušan Lančarič a Martin Lampert vystoupali až na 4. místo.

Turnaj ale poprvé vyhrál někdo z pořadatelského klubu – Jana Konečná (s Janem Michálkem a Václavem Valíkem) a poprvé byl pořadatelský klub zastoupen „na pódiu“ dvojnásobně – na třetích místech skončili Radek Skopal, Martin Skopal a Jiří Voňka.
Rok 2017 byl přelomový v tom, že z něj přinesla obsáhlou reportáž Česká televize. Účastnilo se ho opět rekordních 37 trojic. Mimo obvyklé ceny a palmáre dostali vítězové i busty  W. A. Mozarta dovezené přímo ze Salzburgu.

První „čistá“ obhajoba v histrorii turnaje se podařila manželům Krpcovým a Františku Kaplánkovi v roce 2018. Ne, že by dříve nevyhráli, ale tentokrát dvakrát za sebou ve stejném složení a v konkurenci dalších 37 trojic. Tehdy také poprvé na Korunní pevnůstku dorazili Slovinci a jeden Rus, ale tradičně přijeli i Slováci a Poláci.

Kompletní tým z ciziny vyhrál Mozartovy koule v roce 2019, kdy se turnaje účastnilo 44 tripletů. (Všimněte si, další rekord.) Byl složen z hráčů, kteří ze Slovenska přijížděli několik let pravidelně. Michal Dzúrik s Dušanem Lančaričem si k sobě přizvali Juraje Valenta. V deštivém finále s dvojnásobným zvratem přehráli i českou jedničku Petra Vavroviče mladšího v tripletu s Tomášem Michálkem a „domácí“ Janou Konečnou.
V koronaroce 2020 dosáhl počet startujících týmů čísla 46. Ten nejúspěšnější přijel z Polska, byli to: Bogusław Biel, Wiesław Stasica a Wiesław Folęga.

medaile-bez-okraje-fest
krabicka

Galerie vítězů

2020: Bogusław Biel, Wiesław Stasica a Wiesław Folęga
mozart-2020
2019: Dušan Lančarič, Michal Dzúrik, Juraj Valent
mozart2019
2018: Jana Krpcová, Miroslav Krpec, František Kaplánek
2018-mozartovy-koule-600-280
2017: Jana Krpcová, Miroslav Krpec, František Kaplánek
mk2017-celek-600
2016: Jana Konečná, Jan Michálek, Václav Valík
mozart-2016-vtzov
2015: Jana Krpcová, Miroslav Krpec, František Kaplánek
mozart2015
2014: Bogusław Biel, Jaroslav Ševčík, Kamil Vajčovec
mozart14-280
2013: Jana Krpcová, Miroslav Krpec, Tomáš Kutý
mozartky-13-vtzov
2012: Pavel Hejl, st., Pavel Hnilica, Jaroslav Hladký
2012-mozartovky
2011: Martin Pírek, Mirek Neoral a Jirka Grepl
2011mozartovky

Mozart a Olomouc

Do města přijel Wolfgang Amadeus 26. října roku 1767 jako jedenáctiletý. Dovezl jej otec Leopold Mozart, když hledali v útěku z Vídně záchranu před epidemií neštovic. Že otec Mozart zvolil za cíl cesty a dočasné útočiště Olomouc, bylo dáno jeho znalostí vyspělého hudebního prostředí kolem olomouckých biskupů. Ubytovali se v hostinci U Černého orla na Dolním náměstí, ale když se u malého Wolfganga přece jen projevily příznaky obávaných neštovic, požádal Leopold Mozart o lepší péči kanovníka Podstatzkého – Lichtensteina, s nímž se znal ze Salcburku. Vysoký církevní hodnostář okamžitě uvolnil dva pokoje ve své rezidenci a obstaral také nejlepšího lékaře a další všestrannou péči. V příjemném prostředí se pak budoucí génius světové hudby poměrně rychle zotavil tak, že mohl opět komponovat a složil zde 6. symfonii F dur.
Svou rekonvalescenci v Olomouci nakonec nezakončil veřejným vystoupením, jak si jeho otec původně přál. Po dvou měsících Mozartovi den před Štědrým večerem z Olomouce zase odjeli zpět do Vídně.

zdroj: historik Milan Tichák

Pamětní desky z Dolního a Václavského náměstí